„Stezka strážců hranice“ Vás provede kásnou šumavskou krajinou, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk, Kašperské Hory.

Tématicky je stezka zaměřena na historii ostrahy hranice v západních a jihozápadních Čechách (středověk, novověk, finanční stráž, pašování, výstavba opevnění čs. armády ve 30. letech 20. století, spuštění „železné opony“).  Na informačních tabulích najdete  zajímavé informace o vývoji  ostrahy hranice a o životě  lidí v pohraničí, texty jsou v češtině, němčině a angličtině..

Stezka začíná na náměstí v Kašperských Horách, doporučenou alternativou je začátek na parkovišti pod hradem Kašperk.

Naučná stezka je jednosměrná a je značena příčným zeleným pruhem v bílém poli.

Informační tabule č. 1 (Kašpeské Hory - náměstí - 0 km) přináší úvodní slovo ke vzniku stezky a k tématice ochrany a obrany hranice.

Informační tabule č. 2 (1,5 km) rozebírá ostrahu a obranu hranice ve středověku. Důraz je kladen na období tzv. Zlaté stezky.

Informační tabule č. 3 (3 km) na základě zápisu z protokolu se slavným pašerákem Kiliánem Nowotným naznačuje souboj vedený po staletí…orgány státní moci – v tomto případě finanční stráže - kontra pašeráci a podloudníci.

Informační tabule č. 4 (4,1 km) seznamuje s jednotlivými typy lehkého opevnění vz. 37, vyskytujícími se na části úseku stezky. Tyto pevnůstky symbolizují odhodlání obrany republiky proti nacistickému Německu.

Informační tabule č. 5 (5,2 km) se pokouší rozkrýt tajemství legendárního pašeráka – „Krále Šumavy“. V případě této tabule je představen Kilian Nowotny, který je znám z Kalčíkova románu Král Šumavy.

Informační tabule č. 6 (6,1 km) přibližuje vznik jednotek S.O.S.. Tato složka obrany státu bývala i v historických studiích často opomíjena.

Informační tabule č. 7 (7,4 km) představuje schéma jednotek čs. armády, které bylo vytvořeno ve     30. letech na obranu hranic Československa.

Informační tabule č. 8 (9,4 km) se dotýká historie obce Ždánov na úpatí stejnojmenného kopce. Její obyvatelstvo německé národnosti bylo v roce 1945 odsunuto a ves tak zanikla.

Informační tabule č. 9 (10,6 km) seznamuje s technickými detaily objektů lehkého opevnění, lidově zvaného „Řopík“.

Informační tabule č.  10 (11,5 km) ukazuje vlastenecké odhodlání vojáků, kteří měli bránit linii opevnění. Vzniklé tzv. Desatero dokládá vysokou bojovou morálku příslušníků hraničářských jednotek.

Informační tabule č. 11 (12 km) nastiňuje technologii výstavby linií lehkého opevnění. Dále je zde rozvinuto plánování výstavby jednotlivých úseků, které se nacházejí na Kašperskohorsku.

Informační tabule č. 12 (13, 35 km) se vrací do středověku, kdy ostrahu hranice na Sušicku zajišťoval hrad Kašperk.

Informační tabule č. 13 (14,8 km) seznamuje  s „využitím“ některých čs. pevností po odstoupení pohraničí Československa Německu v roce 1938.

Informační tabule č. 14 (16,3 km) pojednává o osudech objektů lehkého opevnění v letech studené války. Většině bunkrů na naší stezce se dostalo protiatomového zabezpečení. 

Informační tabule č. 15 (18 km) představuje dalšího kandidáta na titul „Král Šumavy“ a to Josefa Hasila.

Informační tabule č. 16, umístěná na parkovišti hradu Kašperk, je obsahově shodná s informační tabulí č. 1.

 Mapa stezky i informační text ve formátu pdf (velikost 2MB)

 Informační text - pokračování, ve formátu pdf (velikost 2MB)

Autoři projektu: Mgr. Zdeněk Svoboda (bývalý kastelán hradu Kašperk) a Jan Jirák (archivář Vlastivědného muzea v Klatovech)