HISTORIE, PAMÁTKY | KAŠPERSKÉ HORY A OKOLÍ

Osídlení z přelomu 13. a 14. století spojené s dolování zlata. Původní jméno Reichenstein, Bergreichenstein.

Původně renesanční dům, ve kterém bydlíval zástavní držitel hradu Kašperka, tajemník krále Ferdinanda I., královský rada a místokancléř českého království, Jiří z Lokšan.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je hlavní dominantou města. Jedná se o gotickou trojlodní baziliku z poloviny 14. století.

Jedna z nejvýznamnějších památek rané středověké architektury v jihozápadních Čechách – trojlodní bazilika sv. Mikuláše z počátku 14. století. Kaple sv. Anny, historický hřbitovní areál.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné byl vystavěn na jižním okraji města v novorománském slohu v letech 1850 - 1867 v sousedství kaple Grantl se zázračným obrazem Panny Marie Klatovské. Tradice mariánských poutí je živá dodnes.

Památku před drastickými rekvizicemi stříbra na počátku 19. století zachránili vykoupením místní farníci.

Pranýře byly místem veřejného trestání a hanby a připoutávali se k nim odsouzenci, na něž se nevztahovaly hrdelní tresty.

Staré stezky přes Šumavu nebyly významné jen z hlediska obchodu a cestování. V neposlední řadě plnily nezastupitelnou úlohu v oblasti pohybu myšlenek a výměny kulturních hodnot.

Mezi téměř zapomenuté stránky historie Šumavy patří podnikatelské úsilí kašperskohorské rodiny Watzlawicků a jejich podniku Bohemia-Werke. Tato továrna se v první polovině 20.století stala největším průmyslovým podnikem města Kašperských Hor a celého okolí.

Jedním z hlavních vánočních zvyků, mnohem starším než vánoční stromek, je u nás stavění jesliček – betlémů.

Spravedlnost se v Kašperských Horách vykonávala na několika místech. Šibenice stávala na vrchu západně od města, který je dodnes nazýván Šibeniční (Galgenberg).

Husitská revoluce rozdělila obyvatele regionu. K hnutí se od počátku hlásily Klatovy, později Sušice i Horažďovice. Na katolické straně byly oporou Kašperské Hory, Prachatice, Český Krumlov.

Šumavské Kašperské Hory se mohou právem chlubit velmi starou tradicí betlémářství. Činnost betlémářů tu můžeme vystopovat minimálně do doby baroka.

Dodnes živá je v Pošumaví tradice masopustu. Ten je i zde časem bujného veselí, společenských zábav a průvodů maškar s masopustními maskami.

Šumavské lesy jsou už jenom pouhým zbytkem pohraničního pralesa od nepaměti nazývaného Královský hvozd…

Vojenský střet ve Zhůří byl největším bojovým konfliktem americké a německé armády v oblasti horní Šumavy. V těžkém boji padlo deset Američanů.

Voroplavba měla na jihozápadě Čech téměř tisíciletou tradici.

1920 – 1985. Dlouholetý duchovní správce v Kašperských Horách, pečoval o uchovávání kostelů, far, obrazů a plastik a pomáhal chránit duchovní tradici i v dobách nejtvrdšího útlaku komunistického režimu.